CECHY KRÁSNÉ, CECHY MÉ
aneb
JAK SI VYTESAT JEZULÁTKO

periodická mise ze záhrobí

Autor a režisér: Josef Tejkl

Klášter Vošilek v Kutné Hoře

Petr Magor Malý
Alexandra Kulhavá
František Michalec Novák
Milan Perger ml.
Jan Shrek Kráčmer
Josef Žid
Aleš Hanáček
nebo Miroslav Buldoček Vorlík
Ludvík Žid
Žaneta Kimmerová
Lenka Chvojková
Helena Brandejsová
Martina Dašková
Marie Židová
Zbyněk Svoboda


Hudba:

Kostýmy:

Bez přestávky, 75 minut


Brázda
Matka představená
Purkmistr
Hrabě Věžník
Cechmistr Blankyta
Cechmistr Bambula
Blankytovec

Bambulovec
Sestra Zinajda
Sestra Barbora
Sestra Anna
Další sestry

Otec Arcipastýř


Slávek Klecandr
Milan Perger st.
Olga Kňourková

Klášter Vošilek v Kutné Hoře

Kde jsme už hráli

1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
17.

14.01.2007
20.01.2007
11.02.2007
21.02.2007
24.02.2007
25.02.2007
16.03.2007
17.03.2007
12.04.2007
05.05.2007
02.06.2007
09.08.2007
11.08.2007
01.09.2007
28.09.2007
29.09.2007
06.10.2007

Přestavlky, předpremiéra
Kostelec nad Orlicí, premiéra na Rabštejně
Kostelec nad Orlicí, Rabštejn
Hradec Králové, Klicperovo divadlo
Turnov, Modrý kocour
Činoherní klub Praha
Hostinné, 20:00
Červený Kostelec, krajská přehlídka
Častolovice
Česká Třebová
Chlumec nad Cidlinou, Loreta
3. Lojzíkův Machov
Košumberk, 21:00
Orlické Záhoří
Dobřenice
Čermná nad Orlicí
Solnice


Poetika Černých šviháků se, jak známo, dosud s nikým příliš nemazlila, ba dokonce ani s divákem. Tentokrát se ovšem s divákem mazlí. Nová inscenace se dosud nejněžněji, byť stále razantně, odráží opět od autentické matérie, tentokráte historické, hluboko do naší žhavé současnosti, ba budoucnosti. Byť nás Černí šviháci budou s hravostí jim vlastní mást kulisami barokní Kutné Hory a nezřídka i hloubkou koryt, jež si propachtovaly figurky podobně bezvýznamné a efemérní jako ty naše současné, pinožící se a pinožící. A nad tím vším se jako memento klene uhrančivá Modlitba Noemova frontmana skupiny Oboroh Slávka Klecandra.
Pamětníci možná vzpomenou téměř dvacet let staré Tejklovy inscenace CESTA Z HLÍNY DO HLÍNY, jež vycházela z analogického autentického příběhu historického a chtěla být satirou na vládu jedné strany. I tenkrát, přestože vznikla v Hradci Králové a hrál ji soubor OBSAZENO, se na jejím vzniku podílela řada členů tehdejšího kosteleckého undergroundu (bří Klecandrové, bří Židové, Vladimír Kroul, František Novák, Petr Magor Malý, Milan Perger...). A velmi rádi vzpomínáme, že si tuhle inscenaci tajně objednal bohužel již zesnulý malíř Vladimír Komárek ke svým šedesátinám na zámek Brandýs nad Orlicí - a každý z aktérů odjížděl s jeho originálem.
Dá se tedy do jisté míry říci, že CECHY KRÁSNÉ, CECHY MÉ jsou remake inscenace někdejší, o nějž si řekla opět doba. Pravda a láska prostě nezvítězila nad lží a nenávistí, ba dokonce v lež a nenávist se po našem soudu leckdy ostudně metamorfovala a stále rychleji metamorfuje. Ve jménu pseudoušlechtilých a stále krkolomnějších volebních hesel, vycucávaných stále obludněji z prstů stranických štábů, kterých sice je nyní více, zkarikovaných ovšem do jediné ztěží odlišitelné křečovité grimasy. A zdá se, že výsledkem snažení těchto stále zločinečtějších struktur je pouze jediné: Napakovat se - a po nás potopa!
El Niňo doslova a do písmene. To nás ovšem spravedlivě smete všechny bez rozdílu. Aktivní zločince i pasívní přihlížející, neschopné vytvořit alternativu občanské společnosti.